Říjen 2012

Je sobotní dopoledne

27. října 2012 v 10:04 | marrydon |  Moje povídání
Tak...a je tady zase sobota! Já nevím, jak to dělají jiní, ale já pomalu nikdy nevím, co budu vařit. Rozhodnutí padne vždycky na poslední chvíli. Ale dnes jsem byla výjímečně čiperná, protože už včera jsem se rozhodla, že budou španěláci. Tak už mě to všechno na plotně buble a já si můžu sednout. Jo! Knedlíky už mám hotové, ty jsem dělala ve čtvrtek, protože byla na přání mé drahé polovičky kachna se zelím, kterou si koupil...měla skoro dvě kila, dal si ji k obědu jen jednou a zbytek si můžu zblafnout sama! No přeci po mně nemůžeš chtít, abych jedl stejné jídlo dva dny za sebou! No to asi fakt nemůžu, to můžu chtít akorát tak po sobě, mě to přece nevadí. Tohle téma je u nás poměrně časté. Holky já nevím jak to děláte vy, ale já neumím uvařit příkladně španěláky z třiceti deka masa! To bych mohla vyvařit fusekle a bude to stejný. Krucifix, když chci, aby ten žvanec za něco stál, tak toho masa musí bejt aspoň kilo! No a tak budu mít já zase co jíst až do středy, protože přeci nemůžu chtít, aby to to moje zlato jedlo dva dny. Tak zítra mám zase plotnu zajištěnou, ale co na ní bude bublat, to teda nevím. Třeba mě něco napadne. Tak krásný víkend všem a já jdu bojovat!

Neděle a nic nedělání

14. října 2012 v 10:56 | marrydon |  Moje povídání
Už od mala se u nás doma říkalo, že neděle je odvozená od slova nedělat. Kdo to vymyslel! Jsou si sice velice podobná ta dvě slova, ale pro mě vždycky znamenalo nic nedělat...tak nic nedělat, ale neděli mám bohužel vždycky nějak nadupanou. Všichni jsou doma a všichni něco chtějí. Od rána jede pračka, myčka a vlastně i já. Něco strčit do hrnce, něco do trouby a hladová smečka čeká, co z toho bude na talíři. Tak to bývají moje neděle, no a abych tady dlouho nelenošila, tak já jdu zase něco dělat. Dnes to bude kulajda s houbama, přinesl jich můj plný koš a obalím květák. To zas bude keců, že takhle nevypadá nedělní oběd, ale kdo má stále něco vymýšlet! Ach jo. Jo a buchta dnes nebude!

Pekárna

9. října 2012 v 11:54 | marrydon |  Moje povídání
Tak jsem si koupila pekárnu na chleba! Protože už delší čas mám dojem, že to co se dá koupit, nemá s chlebem nic společného!
Honem jsem začala hledat recepty, jak se vlastně ten chleba peče. Na internetu jich najdete takové množství, že vybrat ten správný je makačka. Pekárnu mám necelý týden, ale můj domov je už tak provoněn chlebem, že pomalu přemýšlím, jestli nemám otevřít okno a začít prodávat. Stala se z toho posedlost, jak se snažím docílit toho správného chleba, který pamatuji z dětství, že když jsem ho nesla od Kulajdy (to byl malý krámek na rohu) domů, tak jsem ho celý ohlodala a ve dveřích jsem rovnou dostala lepáka od maminky. A protože si myslím, že jsem to objevila, tak se s vámi podělím o můj recept na chleba.
350 ml podmáslí a nebo dobrého kyselého mléka
1 lžička drceného kmínu
2 lžičky soli
1 lžíce octa
2 lžíce oleje
500 g hladké chlebové mouky
1/4 droždí( z balíčku, co se prodává)
Do pekárny první dejte všechny tekutiny smíchané se solí a kmínem, potom nasypte mouku a nakonec na vrch dejte kvasnice, aby nebyly namočené.
Pekárnu zapnout na medium. To je vše!
A já jdu hledat ten správný recept na housky, ty v krámě taky stojí za.....!!!